Náměstí republiky

Náměstí Republiky v historickém centru města Plzně je se svými rozměry 139 krát 193 metrů jedním z největších náměstí nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Náměstí prošlo v roce 2007 rekonstrukcí, při níž získalo novou dlažbu a tři nové, moderní zlaté kašny. Kašny podle návrhu Ondřeje Císlera stojí v místech, kde dříve stávaly kašny původní a symbolizují heraldické figury z plzeňského znaku - anděla, velblouda a chrtici.

Náměstí Republiky je dějištěm různých kulturních událostí, open-air akcí a slavností a konají se zde také tradiční trhy. Leží ve středu městské památkové rezervace a nachází se na něm řada významných historických a kulturních památek, například katedrála svatého Bartoloměje, plzeňská radnice, biskupská rezidence či morový sloup z roku 1681 s replikou Plzeňské Madony.

Katedrála svatého Bartoloměje 

Skutečnou dominantou města Plzně katedrála sv. Bartoloměje, gotický trojlodní chrám založený roku 1292. Stavba katedrály započala spolu se založením města a byla dokončena počátkem 16. století. Katedrála svatého Bartoloměje byla v roce 1995 zařazena mezi národní kulturní památky, stejně jako opuková socha na její hlavním oltáři - známá Plzeňská madona. Chrám svatého Bartoloměje se pyšní nejvyšší kostelní věží v České republice, která je vysoká 102,26 metru. 

Morový sloup 

Na náměstí Republiky nalezneme také Mariánský (morový) sloup, který je postaven v renesančním slohu. Sloup byl vystavěn městskou radou v roce 1681 jako výraz díků za mírný průběh a skončení morové epidemie. Morový sloup je zakončen barokní replikou proslulé plzeňské Madony.

Plzeňská renesanční radnice 

Klenotem města Plzně je její renesanční radnice, která byla postavena v roce 1558 podle návrhů a plánů italského stavitele Giovanniho de Statia. Radnice byla zařazena mezi kulturní památky České republiky. Budovu zdobí sgrafity s vyobrazením českých panovníků a městského znaku.

Plzeňskou renesanční radnici tvoří dva domy, které byly spojeny zřejmě ke konci 14. nebo na počátku 15. století a poté přestavěny. V polovině 16. století byl objekt radnice pozdně goticky přestavěn. V letech 1554-1559 byla radnice radikálně přestavěna a byly na ní provedeny barokní úpravy. V letech 1908-1912 byla provedena novorenesanční rekonstrukce a radnice byla ozdobena novodobými sgrafity, která vyobrazují české panovníky a městský znak.

Císařský dům

Vlevo vedle radnice stojí novorenesanční Císařský dům, který nese svůj název po císaři Rudolfu II., který se zde roku 1500 usídlil s částí svého dvora, poté co v Praze vypukla morová epidemie. Plzeň se tak až do června 1600 stala hlavním městem celé říše. V polovině 19. století byla na dům přemístěna socha rytíře Žumbery, která byla původně umístěna na renesanční kašně na náměstí. V jeho prvním patře se dochoval renesanční sál s nástěnnými malbami z rudolfínské doby. Dům je zařazen mezi kulturní památka. 

Budova biskupství 

Budova biskupství se nachází přímo naproti vchodu do katedrály svatého Bartoloměje. V roce 1710 byl dům barokně přestavěn Jakubem Augustonem, který upravil průčelí domu. V témže roce se zde zřídilo arciděkanství. Budova biskupství patří k nejhodnotnějším barokním objektům v Plzni. 

Dům u červeného srdce

Další z historických domů na náměstí Republiky je Dům u červeného srdce, který se nachází vedle biskupství. Dům byl vystavěn roku 1894 v secesním slohu. Budovu lehce poznáme podle červeného srdíčka uprostřed fasády. Dům u červeného srdce má zdobenou fasádu sgrafity Mikoláše Alše, které vyobrazují slavný turnaj, jenž se v Plzni konal na počest Ferdinanda II. Tyrolského. 

Na náměstí Republiky se nachází další historické domy. Mezi nejzajímavější z nich například patří: 

• Dům U Bílé růže
• Bezděkovský dům
• Dům Anny Kreslové 
• Scriboniovský dům = Valdštejnský dům
• Chotěšovský dům - Národopisné muzeum 
• Principálský dům
• Měšťanský dům č. 137 - Muzeum Loutek 
• Dům U Bílého jednorožce
• Dům U Zlaté lodě